"Budoucnost patří těm, kteří věří svým snům.."

Ačkoliv to tak možná nevypadá, můj současný design je optimistický. Že se jeden den nevydaří, že něco třeba i mimo hubnutí člověk podělá, nebo ... ještě z člověka nedělá někoho špatného, natož prohlásit o celém životě, že stojí na nic. To bychom si všichni měli uvědomit. Mějme se rádi.člán


článek o ZP (od 28.10. jsem čistá - bez ZP, ale vím, že to může kdykoliv přijít zas)

Jsem úspěšná, ale NĚCO mi chybí

17. července 2015 v 13:08 | Sud |  Co Sud pozřela, jak vypadá, co dělá
...jak jinak si vysvětlit to, co se mi děje?
Víte, mám po státnicích a dopadla jsem dost slušně. Jsem přijata na navazující. Tyhle věci jsou fajn.

Kolem státnic jsem žrala. Teď už bych teoreticky neměla mít stres, ale rozežrala jsem se ještě víc. Jsem DOMA. Já se vlastně nikde necítím doma. Prostě jsem ale tam, kde mám trvalý pobyt a rodinu.

Selhávala jsem brutálně. Jakože v minulých záchvatech jsem sice prasila, ale vegansky. Když jsem hodně klesla, koupila jsem si Snickersku :/

Ale poslední 4 dny? Za ty jsem vyžrala téměř celou zásobu sušenek. Ano, SUŠENEK. Takových, které obsahují mlíko, občas vejce a taky extrémně nezdravé ztužené tuky.

Jsem ze sebe smutná. Nejsem vegan. Jsem člověk, který selhává. A neubližuje jen sobě, ale podílí se i na utrpení jiných.
A víte co? Včera jsem po (během) záchvatu četla o ZP a když tam bylo popisováno co která slečna spořádala (bylo to srovnatelné s tím mým), cynicky jsem se tomu smála.

Nerozumím si.

Dnes jsem vlezla na váhu. 69. Jo.. Taky jsem myslela, že se mi to zdá.

Takže obden běhat. Nežrat polotovary. Posilovat. Neuždibovat. PSÁT SI JÍDELNODENÍČEK, kde budou POCITY. Nenechávat se rozhodit tou zmrdanou atmosférou a napětím zde doma.

Žel tu nejde nic... uvolnit se, mít soukromí, v klidu si uvařit. ALE JÁ VŠECHNO ZVLÁDNU. (Jenže naposled jsem byla takhle dlouho doma před 2 roky....).

Potřebovala bych se odstěhovat.

JSEM SILNÁ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! No a už jsem kontaktovala i psychiatr. zařízení, kde se zabejvaji PPP...

A mám vůli. A cíl.

Cíl je //být se sebou spokojená a mít se ráda (k tomu mi pomůže i kineziologie, kam jsem se objednala)// dostat se na 60 kg (ne, vůbec to neni nereálný), a sice do konce září. A nebo třeba i 62kg, ale AŤ NĚJAK VYPADÁM!

a ODMĚNA? Vidíte ten nápis po straně nad Tarjou Turunen? Bude na předloktí.

...protože některé texty/lidi mě drží. NoMusicNoLife

Sud
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Estella Estella | Web | 27. července 2015 v 10:52 | Reagovat

Copak se děje, že ses najednou tak rozjedla? Nějaká náhrada za jiný příjemný pocit? Zkusila jsi nad tím přemýšlet? Třeba v tom Německu ti to tak šlo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Archiv: 2012 --- 2013